Výzva evropským občanům u příležitosti voleb do Evropského parlamentu v červnu 2009

Překonat krizi a čelit výzvám dnešní doby vyžaduje jednotnější, spravedlivější a světu otevřenou Evropu

V době, kdy jsou evropští občané vyzváni, aby vyslali své zástupce do Evropského parlamentu na další období, si uvědomujeme, že procházíme velmi složitým obdobím v našich dějinách. Je to ovšem i rozhodující doba pro naši vlastní budoucnost a budoucnost našich dětí.

Níže podepsaní ze zemí Evropské unie a z kandidátských zemí vyzývají evropské občany: Evangelium a z něj pramenící tradice nás naléhavě vybízejí k tomu, abychom rozpoznali znamení současnosti. Znamení, která nás vyzývají změnit naše životy a jsou milníky na cestě ke společnosti lidštější a vstřícnější k potřebám všech. Pouze sjednocená Evropa dokáže odpovědět na dnešní výzvy prosazováním svých nejvlastnějších hodnot jako je solidarita, spravedlnost a mír pro celý svět. Je na nás převzít svůj díl odpovědnosti za další vývoj Evropy.

Po dlouhém období tápání dnes Evropané touží jít společnou cestou. Na Evropu nyní doléhá finanční a ekonomická krize, která je krizí jak morální tak také duchovní. Jedinou cestou jak obnovit ztracenou důvěru je odhodlat se k nové široké iniciativě, v níž má Evropská unie klíčovou roli, nehledě na oslabení jejích institucí váháním s ratifikací Lisabonské smlouvy.

Globální krize je pro nás těžkou zkouškou, která je ještě mnohem těžší pro ty jedince a národy, které jsou nejvíce bezmocní na tomto světě. Přesto tato zkouška nabízí jedinečnou příležitost změnit kurz našeho hospodářství a své chování. Zároveň poskytuje Evropě příležitost, rozvíjet se s novou silou – za předpokladu, že budeme schopni odolávat nepřízni osudu, a zůstaneme věrni hodnotám, které od počátku tvořily stavební kameny Evropské unie – unikátního celospolečenského projektu.

Postavme se za brzké přijetí Lisabonské smlouvy

Chce-li Evropa plně využít svého postavení na mezinárodní úrovni v době ekonomické krize, musí sama sebe vybavit silnějšími demokratickými institucemi. Proto vyzýváme naše vlády a evropské občany, aby se zasadili za přijetí smlouvy podepsané v Lisabonu hlavami států a vlád. Smlouva deleguje potřebné pravomoci pro její činnost a upevňuje základ pro společné hledání vhodných řešení. Proto oceňujeme, že se Irsko rozhodlo znovu zvážit své negativní stanovisko.

Znění této smlouvy je nepochybně složité a hůře přístupné nezasvěcenému čtenáři, ostatně jako jiné texty vyjednávané mezi 27 zeměmi. Nicméně způsobem, který je nevídaný, zaujímá jednoznačné stanovisko k respektování základních evropských hodnot, když vybavuje Evropskou unii postupy nutnými pro efektivnější rozhodování v rozšířené Evropě. Tato smlouva je také instrumentem, který umožní z Evropy vytvořit přístav stability a solidarity otevřený vůči Východu i Jihu.

I když smlouva neobsahuje výslovný odkaz na křesťanské kořeny Evropy, podporujeme jednotlivá ustanovení této smlouvy, protože jsou skutečně inspirovány křesťanským myšlením a hodnotami. Poprvé tato smlouva výslovně definuje lidskou důstojnost jako hlavní evropskou hodnotu před svobodou, demokracií a rovností. Prohlašuje, že cíle unie zahrnují mír, plnou zaměstnanost, trvale udržitelný rozvoj, svobodný a poctivý obchod, boj s chudobou, ochranu lidských práv, respekt a rozvoj mezinárodního práva. Idea solidarity – termín dosud vzácně uplatňován v právu Společenství – je ústředním obsahem Lisabonské smlouvy.

Charta základních práv, která je nedílnou součástí smlouvy, sjednocuje tradiční lidská práva se sociálními právy. Takto je zaručen mimo jiné přístup k sociálnímu zabezpečení, sociální pomoci a bydlení ve všech zemích. Zaručena je také ochrana rodiny či ochrana práv dětí, starších občanů a postižených osob. Zaručeno je azylové právo a zásady bioetiky – jako je zákaz reprodukčního klonování, eugenických praktik, zneužití lidského těla pro obchodní účely, atd.

Smlouva chrání postavení těch evropských náboženství, která jsou zakotvena v národním právu příslušného členského státu, uznává rovný přístup pro každého a vyzývá unii, aby s nimi vedla otevřený a pravdivý dialog.

Smlouva posiluje kromě jiného pravomoc Evropského parlamentu a také národních parlamentů, zvyšuje průhlednost a vliv občanů na rozhodování. Srozumitelněji definuje, jak jsou rozděleny povinnosti a zlepšuje kontrolu subsidiarity.

Protože posiluje efektivnost a demokratickou legitimitu Evropské unie, Lisabonská smlouva dává Evropě sílu čelit třem hlavním výzvám dnešní doby, jimiž podle nás jsou : globalizace, klimatické změny a demografické přeměny.

Dopadům globalizované ekonomiky chceme čelit posilováním Evropské solidarity

Globalizace trhu a finančních vztahů se mohutně rozšířily za poslední dvě desetiletí. Ale ne vše přineslo zdravé ovoce. Každý z nás nyní sleduje selhání systému ovládaného neomezeným množením finančních prostředků, který charakterizuje špatná regulace, netransparentnost a neodpovědnost vedoucích osobností. Současně pozorujeme nové tendence k protekcionismu a dokonce v samém srdci Evropské unie jsme svědky jiného přístupu : "každý sám za sebe".

Abychom zabránili takovýmto rozporům, důrazně požadujeme, aby ekonomika byla službou občanům – a to všem občanům. To znamená chovat vysokou úctu k lidské práci, podporovat podnikatelský duch a vrátit státu úlohu strážce veřejného zájmu. Evropský model sociálně tržního hospodářství musí být přizpůsoben novým skutečnostem. Chceme posílit jeho původní poslání smiřovat ekonomickou výkonnost se sociální spravedlností, rovností příležitostí pro každého a solidaritou. Tato solidarita se nesmí zastavit na státních hranicích. Naopak Evropa se musí přihlásit k nenahraditelným zkušenostem prověřovaným po mnoho let a odvážněji chránit zájmy těch nejvíce zranitelných mezi námi napříč Evropou.

Díky významnému postavení EU, je jejím dalším posláním prosazování globální regulace s podporou mezinárodních organizací a posílenou kontrolou. Mezinárodní měnový fond (IMF), Světová obchodní organizace (WTO) a systém Spojených národů (UN) musí společně hrát klíčovou roli a přitom při rozhodování respektovat vlastní roli rozvíjejících se ekonomik v nejchudších zemích světa, zvláště na africkém kontinentu.

Čelit klimatickým změnám vyžaduje budovat Evropu odpovědnější vůči budoucím generacím

Nastávající významné klimatické změny, jejichž důsledky pro budoucí generace jsou zřejmé stejně jako je zřejmý vliv naší civilizace na tyto změny. My křesťané věříme, že svět nám svěřil Bůh a že jakožto jeho správci máme povinnost užívat jej odpovědně. Průmyslové země a další v jejich sousedství se opírají o styl života závislý na metodách výroby, jež vedou k bezmezné těžbě dostupných zdrojů. A jak je známo, následky klimatických změn jako jsou bouře, záplavy nebo sucha dopadají nejvíce na nejchudší země, kde lidé současně zápasí o přístup k vodě a potravinám.

Nevyhnutelně jedinou cestou, jak čelit klimatickým změnám je změnit orientaci rozvoje hospodářství tak, aby motivoval ke snižování spotřeby energie a veškerých neobnovitelných přírodních zdrojů. Pouze společná Evropa se může zavázat k odvážným krokům, které jsou nyní nezbytné, a to i navzdory finanční a ekonomické krizi. I když oceňujeme již přijatá rozhodnutí v této oblasti, podle našeho názoru by vlády by měly učinit mnohem více.

Každý z nás by měl osobně přispět k tomuto dílu uznáním, že změna stylu života je nevyhnutelná, zejména v průmyslových zemích. Přijmout určité omezení spotřeby zboží a cestovních návyků je prvním důležitým krokem, jak bránit ekologickým otřesům. Zároveň nám to umožní odpoutat se od příliš materialistického života nabízí příležitost více se otevřít bohatství mezilidských vztahů.

Čelit demografické výzvě vyžaduje budovat velkorysejší Evropu

Třetí důležitou výzvou, které čelí většina zemí Evropy, je demografická výzva projevující se jak stárnutím, tak poklesem populace. V mezinárodním srovnání je Evropa tímto trendem postižena nejvíce. Socioekonomické vlivy demografických změn se týkají deformace sociálních systémů, střednědobého nedostatku pracovních míst, zvyšování závislosti a sociální izolace starších obyvatel a nárůst mezigeneračních konfliktů.

Příčiny této situace jsou různorodé. Odpovědí na tuto výzvu je především zaměřit pozornosti na zlepšení postavení našich rodin jakožto základního pilíře společnosti a rovněž na mladší generaci. Členské státy stejně jako Evropská unie v rámci svých pravomocí musí učinit kroky podporující a ochraňující rodinný život. Především je třeba vytvořit podmínky umožňující rodičům naplňovat touhu mít děti a sladit rodinný život se zaměstnáním. Dosáhnout takový cíl ovšem vyžaduje mobilizovat řadu oblastí : zdravotnictví, školství a zaměstnanost. Celá společnost se musí otevřít příležitosti pro mladší generace a současně zlepšit postavení starších občanů.

Dnes je nárůst populace ze tří čtvrtin důsledkem přistěhovalectví. Očekává se, že tento jev imigrace bude pokračovat tak dlouho, dokud bude alespoň zčásti nahrazovat pokles porodnosti. Začlenění přistěhovalců do společnosti je pro společnost důležitým úkolem.

Obecně platí, že rodinná či integrační politika nemohou být pod samotným diktátem ekonomické nutnosti. Potřeba regulovat imigraci nemůže mít přednost před respektováním práva každého jedince na život s rodinou. To oč jde v naší přistěhovalecké politice a politikách podporujících etnickou, kulturní a náboženskou rozmanitost, se týká našeho smyslu pro otevřenost a pohostinnost. Těmito hodnotami se řídíme, zvláště jsme-li křesťané. Zdá se, jakoby evropské instituce představovaly ohrožení pro celistvost rodiny. Šíří se obava, že se setřou rozdíly mezi mužem a ženou či mezi rolemi otce a matky. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že ani dnes platné evropské smlouvy, ani Lisabonská smlouva nezmocňují Evropskou unii přijímat legislativu v otázkách, které se týkají rodinného práva a práva na život. Tyto oblasti zůstávají výhradně v pravomoci jednotlivých členských států EU.

Závěrem vyzýváme všechny občany Evropy a zejména křesťany, aby se odpovědně účastnili evropské demokratické debaty

Evropští občané, pojďme k volbám v červnu 2009. Uvědomme si že v sázce je budování Evropy. Važme si naděje, kterou Evropa znamená pro mír a spravedlnost v globálním měřítku. Žádejme politické strany, aby v těchto volbách předkládaly pravdivou evropskou vizi. Pojďme podpořit kandidáty, kteří hájili v Evropském parlamentu program inspirovaný úctou k lidské důstojnosti – směřující k Evropě budované na větší solidaritě, větším respektu k budoucím generacím a větší velkorysosti. Zodpovědní voliči v blížících se volbách: nenechme se ovlivnit populistickými hesly ! Spoluvytvářet Evropu je odpovědností Evropanů a je to posláním Parlamentu, jež zastupuje občany, více než jiné evropské instituce.

Nikdy předtím nebylo poslání Evropské unie tak jasné – hájit mír na svém kontinentu a šířit jej do celého světa.

Přispějme k tomu, aby Evropa nezmeškala tento rozhodující okamžik svých dějin !

 Jérôme Vignon
President of the Social Weeks of France (SSF) France

 Hans Joachim Meyer
President of the Central Committee of German Catholics (ZdK) Germany

 Michel Camdessus
Honorary President of the Social Weeks of France (SSF) – France

 Henryk Woźniakowski
President of the publishing house ZNAK Poland

 Andrea Olivero
President of ACLI - Italian Christian Workers Associations Italy

 Hein Pieper
Director of the Catholic Network Netherlands

 Antoine Arjakovsky
Director of the Institute for Ecumenical Studies Lviv, Catholic University of Ukraine, President of the Ecumenical Social Week Lviv Ukraine

 Neven Šimac
Vice-President of the Documentation and European Research Centre Robert Schuman, Zagreb/Split Croatia

 Anna Moskwa
European Meeting Centre - Foundation Nowy Staw Poland

 Peter Grubits
Secretary general of the Catholic Action of Austria (KAÖ) Austria

 Pierre Lecocq
President of UNIAPAC Europe - Christian International Union of Managers Paris

 Peter Annegarn
President of the Interdiocesan Laity Council (CIL) Belgium

 Josiane Caproens
President of the Interdiocesan Pastoral Council (IPB) Belgium

 Carine Devogelaere
Coordinator of the Interdiocesan Pastoral Council (IPB) Belgium

 Frank Turner SJ
Director of OCIPE - Jesuit European Office – Brussels

 Henri Madelin SJ
OCIPE - Jesuit European Office Strasbourg

 Violeta Barbu
Member of IXE Romania

 Pedro Sols Lúcia and María Luisa Lladó Hädinger
Members of IXE Spain

 Anne van der Vaeren
Member of IXE Belgium

 Pierre Deschamps
President of EDC - Christian Entrepreneurs and Managers France

 Tomáš Halík
President of the Czech Christian Academy Prague

 Michel Van Aerde OP
Director of the Dominican, Association ESPACES Bruxelles

 Ignace Berten
ESPACES – Brussels

 Markus Schlagnitweit
Director of the Catholic Social Academy of Austria, Austria

 Clotilde Nyssens
ALTERCITÉ – Belgium

 Yves Coulomb
President of the Christian Managers Movement (MCC) France

 Francis Davis
Van Hugel Institute, St. Edmund’s College, University of Cambridge Great Britain

 Llorenç Puig i Puig SJ
Director, Cristianisme i Justícia Spain